Pěnice vlašská (Sylvia nisoria)
PĚNICE VLAŠSKÁ je největší z našich pěnic, ale jen o něco větší než vrabec.
Je bezkonkurenčně naší nejvzácnější pěnicí.
Její hnízdní výskyt se soustřeďuje na teplejší oblasti v nižších polohách jako je především jižní Morava nebo střední Čechy.
Hnízdním prostředím jsou křovinaté stepní stráně, stačí však i rozsáhlejší skupiny keřů v polích, křoviny na mezích nebo na náspech železničních tratí. Je zajímavé, že velmi často se vyskytuje společně s ťuhýkem obecným. Četnější je v suchých oblastech, ale blízkosti vod se vysloveně nevyhýbá.
Hnízdí 1x ročně, hnízdo staví v hustých porostech keřů nebo nízkých stromů, v převážné většině do 1 m nad zemí. Od května do začátku června snáší 4-5 vajec, sedí střídavě oba rodiče 12-15 dní. Hnízdo mládata opouštějí po 11-16 dnech a několik dní jsou ještě krmena v okolí.
Většinu potravy tvoří hmyz a jeho larvy, koncem léta i dužnaté plody.
Pěnice vlašská je tažná. Na svá hnízdiště přilétá až v květnu. Již v srpnu se pak opět vytrácí na svá východoafrická zimoviště.
V letech 2001-03 v ČR hnízdilo 3000-6000 párů, což je dvojnásobek oproti sčítání v letech 1985-89. Při posledním mapování v letech 2014 – 2017 byl odhadnut počet hnízdících párů v České republice na 4 000 – 8 000. V Červeném seznamu je pěnice vlašská zařazena mezi druhy ohrožené.
Ve Šluknovském výběžku je zjištěno jedno místo, kde tato vzácná pěnice pravidelně hnízdí, v Dolním Podluží