Přeskočit na obsah

Mé první setkání s králem Šluknovského nebe

2016

Asi před čtyřmi lety (bylo to v únoru 2012) jsem se vracela z jedné ze svých „loveckých“ toulek s foťákem k autu, zaparkovanému na konci obce Království.

Ten den se mi štěstí vyhýbalo, nepodařilo se mi vyfotit nic, co by stálo za řeč. Než jsem nastoupila do auta, upoutali mou pozornost, štěbetaví vrabčáci posedávající na keři opodál. Moc ráda je pozoruji, jak se hašteří a cvrlikají, a tak jsem si řekla: ‚lepší vrabčák než nic‘, a zkusila se k nim přiblížit. Ale jim se to nelíbilo! Ten den mi nechtěli pózovat ani ti vrabčáci, nevděčníci! Chvíli jsem tam postávala a dumala co dál a říkala si: ‚dneska nebude opravdu nic.

Když vtom se mi do zorného pole dostal nějaký velký pták letící značnou rychlostí a dost nízko směrem ke mně. Foťák, před tím připravený na vrabčáky jsem jen zvedla a namířila na něj objektivem a začala cvakat. Na nějaké nastavování kvůli protisvětlu rozhodně nebyl čas, byla to otázka jen několika vteřin. Bylo to tak nečekané, že mi lovecký adrenalin začal stoupat dávno po tom co už byl pryč.

Bylo to ještě předtím, než jsem se začala zajímat o ornitologii a tak jsem jen poznala, že se jedná o nějakého dravce a že je dost velký. Víc jsem nad tím ani nepřemýšlela a vydala se domů, zvědavá, nebo spíš napnutá, jestli se alespoň nějaký snímek podařil. Vůbec jsem netušila co jsem vyfotila. Po přetažení do počítače manžel vykřikl: ‚to je orel!‘, načež jsme hodnou chvíli blaženě zírali do monitoru na ten úžasný nečekaný úlovek.

Do té doby jsem orla v přírodě nikdy neviděla. Je to nádherný zážitek, pohled na takového majestátního ptáka, brázdícího oblohu. Jedna z fotek byla k mé radosti docela slušná.

Od té doby jsem orla zahlédla vícekrát, jeden pár těchto majestátních ptáků ve zdejším okolí dokonce hnízdí. Už se mi ale nepodařilo ho pozorovat z takové blízkosti, jako tehdy při mém prvním náhodném setkání.

OREL MOŘSKÝ

Tento orel je jedním z největších dravců s rozpětím křídel až 2,3 m.

Obývá velkou část Eurasie od Islandu a Velké Británie na západě až po Japonsko, Kamčatku a Beringovu úžinu na východě, proniká i do Grónska. Až do počátku 19.století hnízdil běžně v mnoha částech Evropy. V průběhu 19. a v polovině 20.století se však jeho početnost především vlivem pronásledování silně snížila a z mnoha míst zcela vymizel. V posledních zhruba 30 letech se však opět šíří, zčásti i reintrodukcemi.

Také v České republice je zřetelně patrné šíření orla mořského a zvyšování jeho početnosti, zprvu i za pomoci reintrodukce (v letech 1978-85 vypuštěno na Třeboňsku 9 orlů z chovu K. Fentzloffa z Německa). První hnízdění bylo doloženo právě na Třeboňsku z vypuštěných jedinců v roce 1984. Toto hnízdění však bylo neúspěšné. K prvnímu úspěšnému hnízdění došlo v roce 1986.

V období 1985-89 byla početnost orlů mořských v ČR  odhadnuta na 7-10 párů.  V roce 2000 prokazatelně hnízdilo 17 párů. K roku 2003 byla velikost populace orla mořského v ČR stanovena na 25-30 párů. I přes pozitivní populační  trend je orel mořský zařazen v Červeném seznamu do kategorie CR – druh kriticky ohrožený.