Luňák hnědý (Milvus migrans)
LUŇÁK HNĚDÝ je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých. Se svou velikostí 55-59 cm, rozpětím křídel mezi 135-155 cm a hmotností kolem 900 g je o něco menší než luňák červený. Má dlouhý ocas, který není tak vidličnatý jako u již zmíněného luňáka červeného, dlouhá křídla a tmavohnědé peří s rezavým nádechem na spodní straně hrdla a břiše. Pohlaví se zbarvením neliší.
Luňák hnědý má obrovské rozšíření. Žije téměř po celém starém světě – v Eurasii, Africe a Austrálii. Evropu obývá těměř celou, kromě britských ostrovů a většiny Skandinávie. Ve střední Evropě je osídlení řídké, druh je nejpočetnější ve Španělsku, Francii, Německu a Švýcarsku. Od 70. let minulého století se ve většině evropských zemí jeho početnost silně snížila.
V ČR jsou hnízdním prostředím luňáka hnědého lesnaté oblasti v nížinách a pahorkatinách, střídající se s volnými plochami polí a luk.
Jedinou stabilní hnízdní oblastí luňáka hnědého v ČR jsou lužní lesy jižní a střední Moravy, kde vždy byla hnízdní populace nejpočetnější.
Patří mezi částečně tažné dravce. Evropští a středoasijští jedinci jsou tažní, ačkoli jedinci z teplejších oblastí jsou stálí.
Hnízdí na stromech a často využívá opuštěná hnízda vran. Ročně má jeden vrh obsahující 2-3 vejce, která snáší během dubna a května. Rodiče na vejcích sedí zhruba 30 dnů a mláďata v hnízdě zůstávají po dobu 45 dnů po vylíhnutí.
Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice z let 2014 – 2017 uvádí počet 80 – 100 párů. Vzhledem k nízké početnosti byl luňák hnědý zařazen v Červeném seznamu do kategorie CR – druh kriticky ohrožený.
Ve Šluknovském výběžku je možné tohoto dravce pravidelně vídat, jeho hnízdění zde bylo poprvé prokázáno v roce 2017.
