Sokol stěhovavý (Falco peregrinus)
Popis
Dospělí ptáci jsou na spodku těla bílí, s tmavými skvrnami, vrch těla je tmavošedý. Na bílé tváři má nápadný vous. Mladí ptáci mají poněkud tmavší spodinu těla s podélným skvrněním (u starých ptáků jsou skvrny příčné).
Ekologie
Sokol preferuje otevřenou krajinu, větším lesním celkům se vyhýbá. Hnízdo sám nestaví, používá stará hnízda po jiných dravcích nebo po krkavcovitých. Použitá hnízda jsou většinou ve skalních stěnách, méně na stromech nebo na starých zříceninách. Od konce března snáší nejčastěji 3-4 vejce, oba rodiče na nich sedí 29-31 dní. Po 35-42 dnech mláďata hnízdo opouští a jsou ještě až několik týdnů krmena v okolí. Nejvyšší věk dosažený v přírodě je 17 let, v zajetí 21.
Hlavní součástí potravy jsou ptáci až do velikosti kachny, méně savci(až do velikosti králíka).
Rozšíření v ČR
V ČR nebyl sokol nikdy příliš hojný, stavy se stále snižovaly, poslední páry u nás ojediněle zahnízdily v 60. letech min. století. Od 80.let se počet pozorovaných ptáků začal zvyšovat a byla opět prokázána první zahnízdění. Na přelomu 80. a 90. let hnízdilo u nás 5 párů. Díky reintrodukci v Saském Švýcarsku došlo k vzrůstu počtu hnízdících párů v Labských pískovcích. V období 2014 – 2017 početnost sokola činila 70 – 100 párů.
Na Šluknovsku je možné tohoto dravce zahlédnout, protože hnízdí v nedalekém NP České Švýcarsko
