Pozorování bahňáků na Velkém rybníku v Horním Podluží – srpen 2024

sepsáno 11/2024

Bahňáci jsou skupinout ptáků v rámci řádu dlouhokřídlých, jejíž zastupci typicky hledají potravu procházením bahnitých mělkých břehů a používají svůj zobák ke sběru potravy.

Tito ptáci mi byli vždy velmi sympatičtí, ale pro jejich pozorování či focení je zde v našem okolí jen málo příležitostí. Když jsem se na našem posledním ornitologickém setkáni dověděla, že Velký rybník v Horním Podluží bude částečně vypuštěn, hned mě napadlo, že by to mohlo být v tomto ohledu docela zajímavé, hlavně v období migrací.

První návštěva se mi podařila v polovině srpna. Hladina rybníka byla opravdu velmi nízká a podél břehu se dalo projít až na druhý konec. Vzala jsem to po pravé straně. Podél břehu se to přímo hemžilo mladými konipasy bílými. Ve větší vzdálenosti jsem zahlédla kormorána velkého, který seděl na obnaženém kameni. Šla jsem dál a předpokládala, že odletí, ale zůstal sedět i když jsem kolem něj prošla ve vzdálenosti asi 15 metrů. Nakonec se mi představili ještě dva mladí kulící říční. Když jsem došla až dozadu, začalo se už pomalu stmívat, takže ač nerada, musela jsem návštěvu druhého břehu nachat na jindy.

kormorán velký

kulík říční

Tu jsem uskutečnila o několik dní později. Levý břeh byl méně kamenitý a více bahnitý a tudíž i vhodnější pro bahňáky. Hned zkraje jsem jich několik vyplašila. I když jsem se místy trochu bořila do bláta, šla jsem dál. Na vhodném místě jsem potom zalehla přikryla se maskovací sítí a pozorovala. A bylo opravdu co. Největší bylo hejno asi deseti až patnáci vodoušů kropenatých. Potom asi deset vodoušů šedých, ti dokonce přišli do mé blízkosti a tak jsem mohla udělat i řadu pěkných fotek. Dále jsem pozorovala minimálně dva vodouše bahenní a dva pisíky obecné. Nakonec se mi představili ještě i čtyři bekasiny otavní. Byl to pro mě překrásný zážitek.

Toto místo jsem potom navštívila ještě dvakrát, ale pozorování už bylo méně, přesto se mi podařilo všechny zmíněné druhy vyfotit.

pisík obecný

vodouš šedý

vodouš kropenatý

vodouš bahenní

O jeden zážitek bych se ráda podělila. Ležela jsem nehybně pod maskovací sítí už asi hodinu a nic. Tak jsem si začala trochu ulevovat, foťák položený na zemi a rukou jsem si podepírala hlavu. Když najednou v těsné blízkosti přímo přede mno přistáli čtyři bekasiny otavní. Nejbližší byla jen asi 3 metry ode mě a tak jsem si nemohla dovolit sebemenší pohyb a jen nehnutě sledovala. Po nějaké době jsem zkusila pomaličku ruku, kterou jsem si podepírala hlavu dát dolů, abych mohla fotit, ale i tento nepatrný pohyb stačil, aby se všichni přesunuli o kus dál, kde opět přistáli, ale na slušnou fotku už nebylo pomyšlení. I když jsem ten den nevyfotila nic, přesto bylo pozorování těchto krásných a zajímavých ptáků z bezprostřední blízkosti pro mě nezapomenutelným zážitkem.